Krásy východních a středních Čech

Potřebovaly jsme si trochu odpočinout, v klidu se projet, pokochat, prospat.. Tak jsme se vydaly po krásách českých. No nakonec jsme se vrátily pěkně unavené.

Cíl byl jednoduchý, ujet dešti, užít si hezké počasí, zastavit, kde se nám líbí. 

Tento způsob cestování mám velmi ráda, je takový svobodný, nenucený, neplánovaný. I když plán já mám vždy, já to bez něj ani moc neumím, pak mám záložní, záložní záložního, takže je to skoro jako bez plánu. Ráno se totiž  vzbudíme, předešlý plán je pryč a v hlavě se rodí nový. Tentokrát jsem našla i super parťačku, která, jak se zdálo, to má naprosto stejně, takže výlet se vážně podařil. 

Letos jsme začala i spát v autě, věřte nebo ne, je to pro mně novinka roku 2024, předtím jsem se k tomu nikdy neodvážila a všude vozila stan. Pořídila jsem si malou spací vestavbu a musím říct, že to vážně jde, dokonce se mi to možná líbí i víc, jak v tom stanu, má to jedinou nevýhodu aneb: "Dobré ráno slečno ( pominu že nejsem slečna 😉) jak se vám v tom spí? Jsem si říkal, jestli to je pohodlné, když jsem na Vás ráno koukal .. " Takže si asi musím pořídit roletky, nebo fakt nespat v kempu. 

Vojkovice

Vyrazily jsme v pondělí, já a malá, a protože bylo horko, nedojely jsme daleko. Zakotvily jsme v kempu u jezera Vojkovice. Pocity mám z tohoto místa velmi smíšené. Plac krásný, jezero teplé, voda čistá, ovečky, nádherné hřiště, hřiště na plážový volejbal, ale ty lidi.. nevím, zda jsou to zaměstnanci, nebo provozovatelé, ale nebylo mi tam vůbec příjemně. Měla jsem pocit, že obtěžuji, divné pohledy, dokonce jsem byla svědkem toho, kdy chyběla naprostá lidskost. Přijel pán, že by chtěl zajet do areálu, že má v autě postiženou dceru, že zaplatí za auto, ale že ji nedonese. No, nebylo mu dovoleno, pouze pokud by zaplatil 1 noc kempování pro celou posádku. Když jsem se ptala proč, bylo mi řečeno, že by si pak každý něco vymýšlel. No, to možná vysvětlovalo, proč tak hezké místo je v sezoně prázdné, je to škoda velkého potenciálu. My se sem už také nevrátíme. 

Jičín

Ráno jsme se vydali na východ, už celá parta, i když jsme původně plánovali sever a jezero v Německu, ale hnal se tam déšť. Zastavili jsme se v pohádkovém městě Jičíně. Všude bylo vidět, že Jičín prostě patři Rumcajzovi.  Prošli jsme se krásným centrem, miluju náměstí s podloubími, vyšplhali na věž - Valdickou bránu a  zastavili jsme se na oběd a výbornou zmrzlinu, dokonce měli veganskou pistáciovou a kokosovou, fakt luxus.  

Koupaliště Dachova u Hořic

Odpoledne jsme dojeli na koupaliště Dachova u Hořic a musím to shrnout jedním slovem, BOŽÍ !

Ta budova, to je neskutečná krása, jak z filmu. Aby ne, areál vznikl v roce 1925, nedaleko se nachází lesní pramen Kalíšek a Chlumíčkova naučná stezka. Voda je zde příjemně teplá, přírodní, upravená travnatá plocha, písčitá pláž, chatky, místo na kempování, všude lavičky, krásné ohniště, čisté toalety, kiosek s dobrým jídlem, lidé velmi příjemní. Jediné, co bych trochu vytkla, je jedna sprcha pro celý kemp, ale vlastně tam nikdo ráno nebyl a to bylo plně obsazeno v chatkách.  Byli jsme se projít i k prameni, i kousek po Chlumíčkově stezce, dělali bábovky, koupali se, prostě parádně strávené odpoledne a noc na super místě. Velmi doporučujeme a sem se rozhodně vrátíme. 👍

Baldův Svět - Mladé Buky

Z Hořic jsme se ráno vydali původně směrem Polsko do nově otevřeného Vodního světa, ale stále se nám nezdálo počasí na koupání, tak jsme to nakonec stočili do Mladých Buků a Baldova světa. Tuto část země známe, v Mladých Bukám mám nějaké široké příbuzenstvo, v Trutnově bližší a na místní sjezdovce jsem byla už nejednou ale v létě takto poprvé. Areál je moc hezký, vstupné není drahé a vážně tu člověk vydrží celý den, i když se to na první pohled moc nezdá. My se vlastně téměř nehnuly s Tamyšou od trampolín, dětské prolézačky a vodních prvků. Emi s kluky se podívali i na letní tubing, síťovou atrakci nebo bobovou dráhu. Mně z toho přebíhání sem tam pěkně bolel můj zlomený prst, tak jsme po pár hodinách utekli, když se začalo zatahovat, dobrý důvod odjet, jinak bychom tam odtud ty děti asi nedostaly, deště se bojí 😂  

Poslední noc nás čekala na poli u Běluně u Jaroměře, ale to je soukromé místo, bydlí tam rodiče mé kamarádky, starají se o spousty zvířat, některá i různě zraněná, v minulosti dokonce měly handicapované čápy hnízdící na zemi, ale také třeba pštrosa. Nyní je jejich dvůr plný hus, kačen, voliéry plné ptáků, najde tu i několik sov, luňáka, veverky nebo třeba papouška, kočky a psi. Je to takový malý zvířecí ráj na zemi. 

Víc fotek najdete na mém FB ❤️