Thessaloniki - Eurotrip 2025

Soluň

Do Soluně jsme přiletěli v úterý brzy ráno. Z letiště jsme se vydali do města autobusem, tedy asi až třetím 😊 Jen co jsme absolvovali divočinu jménem nákup lístků, přijel autobus, otevřel dveře a ozvalo se: " mami, já chci kakat " 😊 No, lepší teď, než při hodinové cestě do města. 

Lístky na letišti na MHD se dají koupit v automatu ale i v takovém stánku těsně u zastávky, tam se dá sehnat i poloviční, v automatu to nejde. Děti v Soluni totiž platí poloviční od 0 let, takže jsme výjimečně kupovali i na malé v kočáru. Jinak kupte hlavně za 2 Eura, urban zone + airport. 

Z autobusu jsme vystoupili zhruba někde u Bílé věže a Slunečníků – smysl téhle atrakce mi zůstal utajen, je však velmi pěkná. Zakempovali jsme tam na trávníku, holky myslely, že pojedou s dětmi pirátskou lodí, což se nakonec nestalo, ale nějak se nám nechtělo zvedat. Ubytování bylo až za pár hodin, na slunci u moře v parku bylo příjemně, nedaleko kavárna, toalety, děti si hráli ve fontáně, nic nám nechybělo. Zůstali jsme tam, no 2 hodiny určitě. Pár z nás si i dáchlo po ranním vstávání ve tři hodiny.

Ubytovaní jsme byli v čínské čtvrti, asi hodinu cesty od Bílé věže přes město. Zvenku to vypadalo děsivě, ale uvnitř to bylo krásné a čisté. Pěkné ložnice, velké balkony. Ještě odpoledne jsme se vydaly hledat hřiště, našly u toho výbornou řeckou tavernu, kde jsme si daly ryby, takový holčičí gang jsme byly, jak jsme zvyklé, Kláru a kluky jsme nechaly odpočívat. Vlastně celý den uběhl tak nějak krásně poklidně. Večer jsme poseděli na balkoně, dali si cidery, to mají tedy v Soluni i na Maltě výborné, já trochu popracovala a šlo se spát.

Druhý den byl malinko náročnější. Museli jsme se od-ubytovat a celý den vláčet bagáž sebou. Vydali jsme se přes město , které je tedy krásné, mísí se tu novodobý a starý styl, člověk jde a jde a najednou díra a staré hradby, zdi, nádvoří.. Forum Romanum, jak v Římě. Další taková krása vyrůstá hned vedle sídliště kousek od pobřeží, hrozně zajímavé. A co mne tedy jen tak mimochodem moc bavilo bylo, že na každém hřišti, kam jsme v Soluni přišli, to žilo. Lidé se tam bavili. A tím chci říct, že si povídali, nekoukali do telefonů, byli přítomní. Děti kopaly s míčem, byli na houpačkách, fakt pěkné.

Plán dne byl jasný, Soluňská ZOO. Bože, to byla blbost 😊 Je fakt na kopci, na úplně úplným kopci. Hodinu se člověk vláčí do krpálu, děti samozřejmě spinkají v kočárkách, takže batohy na zádech a všude kolem věci po kočárkách. No mazec 😊 A Zoo byla bohužel už dost zchátralá, taková nic moc. Kdysi byla asi fakt pěkná, před několika lety. Teď tam bylo pár opuštěných starých zvířátek o která se někdo tak nějak jako stará. Cestou zpět do města jsme se zastavili na jídlo v další krásné taverně s výhledem na celou Soluň. Pak se přeš hřiště vydali na letiště a zase dál.

Soluň jsme si užili tak nějak jinak. Bylo tedy vážně horko, ale nedá se tam koupat, pláže jsou až za městem a to docela dlouho autobusem. Ale prckové si to užili i tak, je tam opravdu hodně parků a hřišť. Soluň je také ráj nákupů, Nikča se nemohla odtrhnout od všech těch výloh, kde měli hadry za 5, 10, 15 euro, ale fakt pěkné. Takže dala vlastně všem to, co potřebovali.

 Děkujeme

📍Nákup lístků na MHD je trochu zmatečný, ale nakonec se dá.

📍Lístky je nutné označit v buse

📍Promenáda je tam fakt krásná

📍Zoo je zdarma, tak se zajděte podívat, když budete mít chvíli. Ale nečekejte moc.

📍Všude kde jsme byli měli vegan mléko a byli velmi ochotní řešit gluten free stravu.

📍Kočárek na letišti byl na páse