Saranda a Ksamil - Eurotrip 2025

Poslední destinací naší parádní Euro-cesty byla Albánie. Albánii jsme některé z nás navštívily už minulý rok na podzim, ale jak se ukázalo, není Albánie jako Albánie.

Do Albánie jsme se dostali trajektem z Corfu, jak byla cesta úžasná si přečtěte v předešlém článku, kdo ještě nečetl 😊

Přijeli jsme dost navečer a ještě se zpožděním do přístavního města Saranda. Ubytování jsme měli hned vedle přístavu a musím říct, že bylo snad nejhezčí, co jsme zatím měli. A i nejlevnější. Krásné velké apartmány s dvěma ložnicemi, balkonem a to za pár kaček.

Saranda je dost velké město a veškerým vyžitím a ceny jsou tam víc než příznivé a to nejen ubytování, ale třeba i jídla v restaurací.

Hned po převzetí ubytování jsme vyrazili na kolonádu podél pobřeží a musím říct, že tady to vážně žilo. Neumím si představit, jak to tu vypadá v hlavní sezoně, už teď tu bylo opravdu rušno. Všude hrála hudba, všude plno lidí, stánky, naplněné restaurace. Výborně a levně jsem se v jedné z nich najedli. Jídlo je v Albánii výtečné, už v Durres na podzim nám chutnalo.

Hned ráno další den jsme vyrazili autobusem kousek dál od města, čekal nás všude vychvalovaný a influencery propagovaný evropský Karibik – Ksamil.

Najít autobusovou zastávku v Albánii je oříšek vždy a je jedno jestli jde o hlavní město, Sarandu nebo posléze i ten Ksamil 😊 Vždy je jinde než stojí autobus 😊 Takže mi bylo nic platné ji jít hned po snídani hledat, stejně ten autobus stál na druhé straně, než byla ta zastávka 😊 Naštěstí všechny autobusy mají na sobě vždy cedulky s místy kam jedou. Autobus do Ksamilu má na sobě někdy Butrint, tak na to bacha, ale jede přes Ksamil.

Jízdné v autobusu v Albánii se platí buď při výstupu, to když je menší a není tam výběrčí, nebo právě, jako v tom našem, prochází výběrčí a vybírá. My jsme se mu tedy nejspíš vůbec nelíbili, protože hrozně nadával na naše zavazadla, ano ty malé batůžky a hlavně na kočárky.

No, Albánci jsou horké hlavy, říkám Pavle, nedívej se na něj, ignoruj ho, vychladne. Byl to jen chlap 😊 Pánové prominou 😊 On si nás tedy pěkně smlsnul na jízdném, myslím, že si standardně vybírají podle toho, jak se jim kdo líbí. Za cestu do Ksamilu jsme totiž platili ve dvou platících lidech 4,8 Eura a zpět v 8 platících lidech 10 Euro. Nepoměr je víc než viditelný 😊

Cestou zpět jsme totiž jeli nějakým úplně místním busem, minibusem, kde se platilo až při výstupu řidiči a byl plný lidí směřujících asi do práce. Místo v něm vůbec nebylo, naštěstí se můj kočárek dá složit tak, že jsem si ho mohla dát před sebe - pod nohy, před sedačku. Snad je to pochopitelné. A nohy tedy za hlavu, ty se tam už nevešly 😊

Do Ksamilu je to asi půl hodiny cesty. Ubytovali jsme se a vyrazili hned na pláž. A tedy musím uznat, že pláže, to je něco nádherného tam. Tedy opravdu. Řadím je na druhé místo, hned po Sardinii v tuto chvíli.

Ale holky byly nadšené. A vlastně i kluci. Jediné co bych jim vytkla bylo, že se víceméně nikde nedá být "na divoko". Všude jsou jen lehátka, lehátka a další lehátka. První den nás stála 10 Euro za set, což bylo super, ale hned další den už 15 Euro, neboť bylo 1.6 a v sezoně se prý dostávají až na 30 Euro a není šance si na pláž dát jen ručník, to vás prý hned vyženou. Tohle je asi stinná stránka Ksamilských pláží.

Co je příjemné je, že se dá ale procházet z jedné pláže na druhou a nebo také přeplavat na Ksamilské ostrůvky. To jsem s oběma mými holkami zkusila a musím je pochválit, obě to daly. Ta malá se tedy půl cesty "vezla na mých zádech" . Naštěstí mne neutopila a já si splnila v jeden den můj sportovní výkon na týden 😊

Po večerech jsme seděli na balkonech jako správní letní turisti a pili jejich víno. Pokud jsme se do něj dostali 😊 Koupili jsme si totiž jedno víno s korkem a neměli samozřejmě vývrtku. První pokus byl zátku zatlačit, to nešlo, a tak statečná Nikol vzala víno, jako nejmladší a nejhezčí a vydala se do baru, aby nám ho otevřeli. Pět číšníků se na něm vystřídalo, na tom víně, ale nezmohli ho 😊 Na to se rozhodla Klára s Danem, že to tak nenechají a prostě se do něj dostanou. On politý, ona pořezaná, ale dali to 💪 Jsou sehraný tým.

Ksamil je v zásadě malé město, v sezoně asi také plné lidí, nyní jich moc nebylo. Našli jsme asi třetí večer při procházce vynikající mražený jogurt, tak tam jsme nakonec byli třikrát a ano, i já s alergií na mléko, fakt to stálo za to a poslední večer jsme si nenechali ujít to, jak si Klára a její kluci dávají k večeři kraba, to jsme se pobavili, když jsme viděli , jak se to nich snaží dostat. Myslím, že i číšníci se bavili, neboť jim asi po deseti minutách bojů, kdy krabi vyhrávali, přinesli louskáčky. Možná schválně, možná omylem, kdo ví 😊

Musí se nechat, že jsme si na závěr dovolené v Ksamilu pěkně odpočinuli a tak to mělo být. Dovolená musí být někdy i trochu dovolená a ty moje holky jsou báječné, jak zvládají ty moje šílenost, vycházky a nápady.

Z Ksamilu jsme se poté vraceli do Sarandy a trajektem zase zpět na Corfu, kdy počasí nám tentokrát přálo a plavba byla klidná jak po rybníčku. A večer byl návrat do Prahy. Sice hlásili bouřky roky a dokonce letecká společnost upozorňovala, že lety mohou být zpožděné nebo zrušené, ale i let byl jak po máslíčku.

Další Eurotrip za námi. Jsem zvědavá, jaký bude ten další tedy ❤️