Do Puly jsme se vydali původně na koncert Maxima Mrvici. Bombastický klavírní koncert v římské aréně, který se nakonec nekonal. Zrušili ho pár dní před odletem a já byla upřímně zklamaná. Jenže letenky už byly koupené, ubytování zamluvené a dovolená naplánovaná. Tak jsme si řekli, že přece nebudeme sedět doma.

A víte co? Nakonec to byla jedna z těch dovolených, na které se vzpomíná ještě dlouho.

V Pule jsem navíc nebyla poprvé. Už při minulé návštěvě mě tohle město okouzlilo svou pohodovou atmosférou, krásným mořem a tím zvláštním klidem, který z něj vyzařuje. Když jsme tedy přemýšleli, zda nakonec vyrazit, vlastně nebylo co řešit. 

Často jsem ale musela odpovídat na otázku: "Proč letíte do Chorvatska? Vždyť tam se přece jezdí autem."

Ano, taky jsem byla vždycky zvyklá jezdit do Chorvatska autem. A pořád si myslím, že to má své kouzlo. Jenže tentokrát jsme zkusili letadlo a musím říct, že to bylo faaakt skvělé. Za pár hodin jsme byli u moře, bez dlouhé cesty, kolon a únavy. Překvapilo mě, jak pohodlné to vlastně je.

Ubytovali jsme se v takovém apartmánovo-kempovém areálu který leží jen pár kroků od moře. A přesně takhle si představuju ideální dovolenou. Ráno otevřete balkon, cítíte mořský vzduch a za pár minut už jste ve vodě.

Tentokrát jsme ale neměli žádný velký plán. A možná právě proto byla tahle dovolená tak báječná.

Vlastně jsme skoro nic nedělali.

Každé ráno jsme se rozhodovali jen mezi tím, jestli půjdeme k moři, nebo zůstaneme u bazénu. A často jsme to během dne stejně stihli obojí. Koupání, sluníčko, dobré jídlo, knížka a naprostý klid. Žádné honění památek, žádný nabitý itinerář. Prostě dovolená, jak má být.

Moře bylo nádherně čisté a překvapivě teplé. Přesně takové, že se vám z něj vlastně ani nechce ven. Tyhle obyčejné chvíle byly nakonec tím nejhezčím, co jsme si z dovolené odvezli.

A když se nám nechtělo k moři, zůstali jsme u bazénu. Žádný stres, žádné plánování. Jen vypnout hlavu a užívat si, že nikam nemusíme.

Jen jeden večer jsme se vydali do centra Puly.

Večerní město má úplně jinou atmosféru než přes den. Úzké kamenné uličky jsou plné lidí, restaurace voní středomořskou kuchyní, v přístavu se pohupují lodě a nasvícená římská aréna působí opravdu majestátně. Škoda, že jsme si museli jen představovat, jaké by asi bylo sedět uvnitř na koncertě, kvůli kterému jsme sem původně letěli.

Možná příště.

Pula není město, které vás ohromí množstvím atrakcí nebo rušným nočním životem. Její kouzlo spočívá úplně v něčem jiném. Je klidná, pohodová a člověk tady nemá pocit, že musí pořád něco stíhat. Stačí si sednout na promenádu, dát si dobrou večeři, poslouchat šumění moře a jen být.

A přesně to jsme udělali i my.

Někdy totiž není potřeba zažít deset výletů, abyste měli pocit, že dovolená stála za to. Někdy úplně stačí čisté moře, teplá voda, bazén, pár krásných západů slunce a město, do kterého se člověk rád vrací.

A už teď vím, že jsem v Pule rozhodně nebyla naposledy.