Malta - Eurotrip 2025

Pro loňský úspěch našeho vysněného třítýdenního Eurotripu 2024 jsme se i letos vydali na další, Eurotrip 2025. A protože se náš loňský výlet líbil napříč přítelkyněmi, bylo skoro jasné, že letos nepojedeme sami. Plán je 12 dní, Malta, řecké Soluň a Corfu a albánská Saranda a Ksamil.

Nakonec se nás vydalo celkem 13. A program máme tedy pěkně nabitý ❤️

Jako první jsme navštívili Maltu. Odlétali jsme v sobotu z Bratislavského letiště. Cestu tam jsme absolvovali vlakem s RegioJetem a super. Levná jízdenka, pohodlný vlak a navíc v Praze na hlavním nádraží vstup do salonku a zdarma káva a zmrzlina. No na té jsme ujeli úplně všichni. Byla výborná, s lentilkami, topingy, mňam.

Bratislavské letiště nás úplně nadchlo. Takhle příjemný personál jsem ještě nikde neviděla. Letiště je klidné, maličké a čisté. Všude jsme proběhli rychle, nikde nečekali.

Na Maltu jsme přiletěli pozdě večer. Z letiště jsme měli zařízený transfer, takže jsme se brzy překulili do postýlek. A ráno nás čekala ta nádhera.

Malta je překrásná, naprosto úchvatná. Spolu s Portugalskem se stala mojí TOP zemí, kam se rozhodně chci vrátit. Byli jsme tu pouhé dva dny, takže jsme nezvládli navštívit vlastně skoro nic a už vůbec ne druhou stranu ostrova, kam jsem chtěla, ale nevadí, příště.

Ubytovaní jsme byli ve městě Sliema, což je výběžek hned vedle Valletty, ale vlastně se to slévá v jedno městě. Urbanizace je na Maltě celkově obrovská. Mezi Sliemou a Vallettou je skvěle fungující hromadná doprava, autobusy jezdí každou chvíli. Jízdenka stojí 2 Eura a je přestupní a je platná 70 minut. Platí ve všech autobusech.

Ve Vallettě je pěkně přehledné centrální autobusové nádraží, jsou tam toalety a stánky, nádherná fontána a autobusy odtud odjíždí do všech koutů ostrova. Mezi jednotlivými místy je spojení bídné, ale z Valletty a zpět do ní se dostanete vždy, ve dne i v noci.

Také jsme to tak následující den museli udělat, nedařilo se nám dostat z pláže do Sliemy, tři autobusy jen projely, tak jsme nakonec zamířili do Valletty a tam odtud poté do Sliemy. No měli jsme to udělat hned a zbytečně nečekat na volný spoj.

V okolí Valletty ani Sliemy jsme nenašli žádné krásné pláže, tedy, přímo ve Sliemě byla taková maličká písčitá pláž a zbytek víceméně betonové. Zato Valletta jako město byla naprosto famozní. Někde jsem četla, že se dá projít za dvě hodiny, no podle mne nedá, prostě nedá. Je tak nádherná, že se člověk pořád někde zastavuje, obdivuje ty uličky spadající dolů k moři, stoupá a klesá po milionech schodů a ano, tahaly jsme tam s Pavlou kočár 😊 Ale díkybohu, že jsme do jedné takové uličky a po takových schodech šly, protože tam byl tak nádherný kostel. Hudba z něj se rozléhala po celém okolí, o 10 metrů dál na těch schodech byly židle a stoly od nějaké kavárny, lidé tam popíjeli kávu a dívali se dolů na moře. To bylo úplně božské. Jak z nějakého romantického filmu. Do Sliemy jsme se vraceli až večer a ještě šli tedy projít alespoň chvíli to naše městečko.

Druhý den jsme navštívili vesnici Pepka námořníka. Tam jsme se také dopravili MHD a cesta byla tedy dost úmorná. Autobusy jezdí narvané, a když jsou plné, tak prostě ani nezastaví. Na autobusy se zde musí mávat a uvnitř při výstupu zvonit.

Ve vesnici se nám opravdu líbilo. Natáčel se zda film Pepek námořník z roku 1980. Vesnice je vlastně filmový ateliér dnes sloužící jako zábavný park. Pěkně jsme si tu zatančili, bylo tam divadlo, podívali se do domečků, dostali zdarma popcorn a pohlednici u vstupu, dá se tam i vykoupat. Hned u moře jsou božský lehátka takový ty veliký, zastřešený, gaučový dvoulůžka a to vše za 15 Euro, což je pohádková cena za takové místo. Je tam i krásné dětské hřiště, které bylo teď ale bohužel zavřené. Po návštěvě vesnice jsme pár hodin strávili na blízké pláži Ghadira Bay, která už byla krásná, velká , bílý písek, nádhera.

Na opačné straně ostrova jsem měla vyhlídnuté další pláže a jeskyně, ale to až příště. Jak vždy říkám, dětské výlety jsou prostě pomalé, takže jsme neustále byli na nějakých hřištích, procházkách a zmrzlinách.

Ještě bych málem zapomněla dodat, že po čas celé návštěvy Malty jsme měli hluchou Pavlu 😁 Zalehly ji uši v letadle a dva dny trvalo, než povolily. Musím říct, že to chvílemi byla legrace, ne tedy pro ni, tím se omlouváme, ale pro nás občas ano 😁 No, chvílemi to bylo i dost dobrodružné, když třeba skákala pod autobus, protože ho neslyšela. Celá Malta je vlastně takové malé dobrodružství s autobusy, jezdí si kdy chtějí, zastavují jak chtějí a proplétají se uličkami, kam bych se bála i autem. No bála jsem se tam i kočárem. Ale to jsem ještě nevěděla, co nás bude čekat v Soluni 😊

V úterý nad ránem na nás opět čekal transfer a po dvou dnech jsme opustili Maltu a většina z nás věděla, že tu nejsme naposledy. Rozhodně stojí za to a za víc dní, možná i bez dětiček a fakt ji projet křížem krážem.

Pár postřehů z Malty:

📍Malta je dost drahá tedy, to je jediná její nevýhoda.

📍Je naprosto krásná, naprosto.

📍Autobusy jezdí stále, ve dne, v noci. Je tu několik nočních linek.

📍Ve Vallettě jsme našli toalety u autobusového nádraží a druhé pak v parku Upper Barrakka.

📍Park Upper Barrakka je krásný, je z něj nádherný výhled.

📍Na Maltě je jezdí vlevo.

📍Na Maltě jsou potřeba adaptéry na britské zásuvky.

📍Kočárek byl vyndaný u pásu dřív, než jsme tam došli.

📍Zbytek skupiny navštívil delfinárium a byli naprosto nadšení.

📍Prý mají dobré pivo, to nemohu posoudit 😊