Letní Paříž

Letos jsme se vydali do Paříže již podruhé. Paříž byla sen moji dcery, a když v lednu nemohla letět, museli jsme holt znovu. Zimní bundy jsme vyměnili za letní šaty a jeli si užívat 40 stupňů v rozpáleném městě. Sen každého průměrného člověka 😊

Bydleli jsme ve stejném hotelu jako minule, tentokrát na dvě noci. A to bylo asi už moc, natož v sezoně. Velmi mne zklamal. Personál evidentně nestíhal, koupelny nikdo neuklízel, jen je zamykali, tak se stalo, že na druhém patře nefungovala ani jedna toaleta, na třetím později také ne a sprchy také nezvládaly. Velké minus tentokrát.

Oproti minulé Paříži jsme nevynechali Versailles, výstavu kočárů tam a někteří se podívali i dovnitř do zámku. Dobře udělali, venku byla fakt výheň. Celý výlet se nesl ve znamení zastávek ale ani ne tak na Aperoly, jako na vodu. Musím říct, že je Paříž celkem fajn na toto připravená, našli jsme několik pítek ve městě, kde jsme si vodu doplňovali.

Večer jsme si první den dali výbornou večeři v mé oblíbené restauraci hned za rohem do ubytování. A ráno si holky daly výbornou snídani v pekárně kousek také za rohem. Francouzské snídaně jsou většinou takové chudší a vážně stojí za to zajít si spíš do pekáren, protože to jejich sladké plněné pečivo je vážně famózní. A káva také.

Oproti lednové Paříži byly všude také dost fronty. První jsme si vystáli na lanovku na Sacre Couer, další hned při vstupu do Katedrály. V lednu jsme šli hned. Montmarter nebyl plný umělců, ale zahrádek od hospod a makronky v naší oblíbené cukrárně se nám v parku u Louveru úplně roztekli. No vedro bylo fakt šílené 😊

Naštěstí jsme neměli frontu v Louveru, znám vedlejší vchod, tak jsem si říkala, jak to tam po tom Sacre Coeur bude vypadat a super. Povedlo se a holky hned šli. Po Louveru jsme se oproti zimě vydali ještě na Champs-Elysseés a na Vítězný oblouk, odtud pěšky k Eiffelovce. Den pomalu končil, vedro ustupovalo, tak to bylo moc příjemné na procházku. Bylo skoro deset hodin a všude bylo světlo jak odpoledne. Pěkné bylo, že jsme stihli Eiffelovku ve dne i v noci, přesně na tom večerním předělu, kdy se den pomalu mění v noc.

Následující den jsme byli v Pantheonu a ten musím opravdu doporučit. Nádherné místo, má takovou atmosféru tím, jak jsou tam pohřbeni velcí umělci, Viktor Hugo, Alexand Dumas nebo Jean Jack Rousseau.

Po Pantheonu jsme si vystáli frontu do Notre Damu. Naštěstí rychle utíkala a za 20 minut na rozpáleném náměstí jsme byli uvnitř. Ale dejte pozor, opravdu kontrolovali oblečení, zahalená ramena hlavně, nic "moc nahého"

Jídlo jsme si dali už v také ověřeném Bistru u Notre Dam a u náměstí Bastilly jsem objevila naprosto boží bezlepkovou palačinkárnu, to bude asi místo, kvůli kterému se tam ještě vrátím 😊 Já jsem přes to jídlo 😊 Makronky, teď palačinky a šanson, to jsou věci, co mám na Paříži fakt ráda. Protože se o mne ví, že ji jinak moc ráda nemám 😊

Jo a pochopili jsme systém jejich MHD jízdenek a jak jich stáhnout víc do jednoho telefonu, tak se s Vámi o to ráda podělím, když budete chtít 😊 Byl to totiž porod 😊