Budapešť - láska na druhý pohled
Na podzim jsem slíbila mamce k narozeninám výlet do Španělska. Rodiče nikde letecky nebyli a od té doby, co umím levně cestovat, rozdávám výlety jako dárky 😍 Taťkovi to asi přišlo líto, tak přišel s tím, že taky chce .. Proč ne, taky měl narozeniny 😉
Tak vybral Budapeš´ť, že chce gulášek a koupit si klobásky a papričky.. no, k tomu nakonec nedošlo.
Přiletěli jsme do Budapešti brzy ráno na Terminál A. Pro mně, jako ranního spáče, bylo vstávat ve 3.30 dost kruté týrání, ale nakonec jsem byla ráda, času bylo málo, jak jsem nakonec zjistila. Z letiště jsme se dopravili Boltem na vlakové nádraží ( táta nerad autobus) a odtud pokračovali vlakem do centra. Nádraží bylo jak kdyby zamrzlo v čase, někdy v 80.tých letech, vlak ale přijel prvotřídní. Přímo před nádražím byli dva automaty na jízdenky, perfektně intuitivní, přehledné. Daly se zde koupit nejen jízdenky na vlak, ale i MHD budapešť, 24 hodinové a další. Nádraží bylo v obci Vesces.
Budapešťské letiště je velmi rozlehlé, pěkné. Z letiště jezdí i autobusy, linka 100E, zastávka je vpravo přímo před letištěm, vlevo je stanoviště taxíků. Autobusy jednou do centra na stanici Deák Ferenc Tér, kde je takový dopravní uzel, tramvaje, metra, autobusy. Kousek je nákupní ulice, židovská čtvrť, jsou tam veřejné toalety, turistické informace a další.. Autobus jezdí každý cca 6 minut, cesta trvá 30 minut a stojí nějakých cca 130 korun.
Protože jsme dorazili brzy ráno, dali jsme se hned na prozkoumávání města. V první chvíli jsme procházeli "obyčejnou čtvrtí" a člověk měl pocit, že je někde v sídlišti v Praze. Nakonec jsme dorazili k Dunaji, tam odtud jsme se šli podívat k Budapešťskému parlamentu - to je úchvatná stavba, podívali jsme se na židovský památník na břehu Dunaje, který mne tedy vzal za srdce, zajeli jsme si na oběd do Tržnice.
Ubytovaní jsme byli v takovém malém hotelu, který byl vlastně napůl hotel a ve spodních patrech bydleli normální lidé. Byl to starý pavlačový dům, něco úžasného. Strašně se nám líbil. Pokoj byl takový normální asi. Měl okno do zdi, ale to nám vůbec nevadilo, stejně jsem v něm chtěli jen spát.
Odpoledne jsme navštívili Rybářskou baštu, Budínský hrad, nákupní třídu, židovskou čtvrť a synagogu.. No jsem na tátu pyšná, dali jsme téměř 19 km.
Večer se navečeřeli ve famozní Glutenfree pizzerii La Cipolla - doporučuji. I táta si jako "normální" pochutnal.
Druhý den jsme navštívili lázně Szechenyi, to by byl totiž snad jinak hřích. Bylo tak kupodivu málo lidí, dokonce jsme ulovili lehátka u venkovního bazénu. Na chvíli se nám zatáhlo a rozpršelo, ale vlezli jsme si do 38 stupňového bazénu a bylo nám horko a vlastně příjemný svěží déšť na hlavě byl vítaný. Byli jsme tam celé odpoledne až do večera. Na pozdní večerní hodinu jsme totiž měli objednanou plavbu po Dunaji, to též tedy velmi doporučuji a už jsme neměli žádné ubytování, protože jsme opět nad ránem letěli. Noční Budapešť je opravdu krásná. V tu chvíli jsem si ji opravdu zamilovala. Tuto zkušenost už mám i z Gyoru, který také v noci krásně svítí. Tohle maďaři umí. A taková předvánoční Budapšť - to musí být nádhera.
To potřebuji ještě vidět ❤️
A nějaké další praktické informace: v centru na Pešťské straně není moc toalet, na druhé - Budínské jich je víc, okolo Bašti a Hradu. Všechny jsou tedy zpoplatněné a berou pouze hotovost. Jinak se dalo v klidu všude platit kartou.
Metro a tramvaje jsou super pokryté, všude jsou automaty. Celodenní lístek - 24 hodin stál asi 300 korun a platil všude. K hlavním památkám vedou spoje.
Půjčení koloběžek je tam za trest - měla jsem nějakou blbou a pořád mi chybně házela špatné GPS, když jsem jela například kolem parku, tak že jsem v něm a to je zakázaná zona a vypnula se.
Nestihli jsme Markétin ostrov a nasvícenou zpívající fontánu v něm, to je škoda.
Na letišti se dá strávit noc v pohodě, jen v jednu všechno zavřou a otevřou ve čtyři, ačkoli na netu měli 24 hodinovou otevírací dobu u některých podniků. Tak to není pravda :-) ale hodně lidí tam spalo, místa bylo dost.
Budapešť, určitě ANO. Více fotek u mne na FB
