Apulie, neznámá, nádherná jižní Itálie

Už jste byli v jižní Itálii? Ne? A proč vlastně? Já tam taky předtím nikdy nebyla. Vždy moje cesty míří jen na sever a to je velká, velká chyba.

Jižní Itálie je prostě jiná. Je to naprosto okouzlující místo, kde se potkává jedna památka za druhou, jedno krásnější město vedle dalšího, až to člověk nechápe.

Odejdete od chrámu, který Vám vyrazí dech a za 30 metrů je další a ještě velkolepější. Říkáte si wau, bože kde tohle najdu? Město Monopoli.

Nebo by Vám vyrazily dech domečky jak pro trpaslíky? Takzvané Trulli jsou domky kruhového tvaru z kamenů včetně kamenné střechy. Na těch jsou namalované mystické symboly. Největší koncentrace Trullích domečků je jak jinak než v Apulii – Alberobello. Trulli jsou stavěné bez jakéhokoli spojovacího materiálu proto, aby bylo možné je rychle rozebrat. Kdysi se takto snažili vyhnout placení daní z nových staveb. A ony tam stojí do dnes.

Hledáte krásné pláže? Navštivte Polignano a Mare. Divoké pobřeží, rozeklané skály, staré město.

Milujete historii a její tajuplnost? Navštivte Materu. Město vytesané do skal. Její původ pochází už z Paleolitu a ještě v 50 letech 20 století město bylo pro ostudu Itálie, že lidé žili ve skalách. Dnes žijí v památce Unesco. Město se tyčí na vrcholu skály, je rozlezlé po celém jejím obvodu a naproti přes kaňon jsou vidět ještě velmi staré jeskyně či domky, které byli obývány před mnoha a mnoha lety. Tady si dáte i pěknou lehkou přírodní turistiku, s visutým mostem, pěkně dolů do rokle a nahoru na náhorní plošinu. Tohle město však není na jeden den, jak jsme až tady zjistili. Takže pokud někoho zaujalo, na jaře se sem chystáme znovu. Tohle se musí prozkoumat detailněji.

Na tento výlet jsme vyrazily v komorním složení, jen 4 holky. Trochu jsme se znaly, ale ne úplně. Vyrazily jsme ve čtvrtek ráno z Prahy do Bari. Tam na letišti jsme si měly vyzvednout auto, což se úplně nepovedlo, neboť kamarádka neměla kreditní kartu. Takže bacha na kreditky zrovna v Bari. Případně chtěli zaplatit pojištění, ale v takové výši, že bylo lepší nechat propadnout půjčovné. A jiné vzít nešlo, protože se musí brát aspoň 24 hodin dopředu. Vydaly jsme se tedy z letiště vlakem. Po východu z letiště vlevo se nachází autobusové zastávky a stanice vláčku, který jezdí do centra Bari. V Bari jezdí víc vlakových dopravců, tak na to pozor. Sem jede Ferrovie, tak si kupte lístky v černém automatu, ne v červeném, na v itálii velmi využívanou, Trenatalii. Vlaky kupodivu moc častě nejezdí a nebyl ani moc hezký. S tímto stejným vlakem jsem v neděli poté ještě jely z Bari do Matery. V ostatních případech jsme jezdili s Trenatalii. Je super mít jejich aplikaci. Ukazuje i ostatní dopravce a v rámci své sítě se v ní dají koupit jízdenky online.

Odpoledne a večer po příletu jsme prošly Bari, kolem pobřeží a staré město. To je velmi hezké. Určitě stojí za procházku. Také tam mají výborný bezlepkový obchod, včetně rychlého občerstvení. Colibrio bar.

V pátek jsme se vydaly autobusem do Alberobello podívat se na slavné Trulli. Domečky z kamenů s kulatými kamennými střechami. Přivstaly jsme si a rozhodně jsme udělaly dobře. Byly jsme tam už v devět ráno, když ještě nebylo nikde moc turistů. Procházely jsme mezi domky křížem krážem, něco se o nich dozvěděli, třeba proč se stavěly a daly si dobrou kávu u nádraží v takové malé kavárničce. Autobusy zpět do Bari nejsou nějak četné, takže jsem jely domů v jednu hodinu až. Naštěstí jsme byly na zastávce celkem brzy a holky měly dar se "cpát" takže jsme se do autobusu dostaly, ale bohužel ne všem se to poštěstilo. Autobus totiž nabere jen lidí na sezení, ostatní tam nechal. Tak snad jim zavolal náhradní spoj..

Odpoledne jsme ještě jely vlakem do Polignano de Mare, kde jsme se také podívaly po městě a po útesech a tam odtud ještě přejely do Monopoli. Toto nádherné město jsme tedy viděly až za tmy, ale o to víc se nám líbilo, jak bylo pěkně nasvícené. Každých pár metrů nějaký kostel, hezké uličky, krása. Uchvátil – tedy ne asi v plném slova smyslu – nás jeden dost divný kostel. Jeho název nevím, musíte ho tam prostě najít, ale všude byly namalovány lebky, kostry, a v jedné z místnůstek byly vystaveny mumie mnichů tam pohřbených. Mělo to takovou divnou atmosféru. Až jsme se tam necítily dobře.

V sobotu jsme ráno jely do Matery. A tedy wau.. Něco úžasného. Nebudu to moc popisovat, tam prostě musíte jet všichni, kdo tohle čtete. Město ve skále. Kaňon, visutý most, skály a jeskyně kam se podíváš. Jedno z nejdéle osídlených míst na světě, a to hned po Aleppu a Jerichu.

Zdaleka, zdaleka jsme nestihly projít vše co jsme chtěly. Rozhodně se musíme vrátit na plošinu a prozkoumat i tu turistickou část místa, všechny ty jeskyně. Takže na jaře, už teď hlídejte, kdy to vymyslím, a kdo se přidá.

Večer jsme přímo z Matery jely na letiště v Bari a nočním letem těsně před půlnocí jsme se přemístily do Říma. Další část a další neuvěřitelně krásná místa jsme měly ještě před sebou.. ale to až v dalším článku, Řim si totiž také zaslouží vlastní článek...