Pokaždé přemýšlím, jak nazývat články a teď mi v hlavě vězí jen myšlenka, proč vlastně všichni tak žereme upíry ? Upíří filmy, knížky, legendy.. Dokonce i magnetky jsou takové tajemnější, přitažlivější 😊 A tahákem na tento výlet byl Drakula, to je jasný.
Španělsko mám ráda. Fakt ano. Španělé jsou tak temperamentní, nátura přesně pro mne 😊 A i přesto jak mám Španělsko ráda, jsem se na tenhle výlet netěšila. Ale vůbec 😊 Měla jsem strach. Prachsprostý strach, jak to všechno zvládneme.
Letos Itálie asi popáté.. Myslím, že se brzy začnu učit italsky.. Tedy, už jsem začala, jeden večer ve vaně jsem si četla základní fráze a pak vlastně zapomněla, že se to chci učit. No , asi to dám praxí, jako tu moji slavnou angličtinu :-D To mne život taky donutil a vlastně mi vůbec nejde. Nicméně vždy a všude...
Nějak nemůžu chytit inspiraci na psaní tohoto článku, že by mne s blížícím se podzimem opustila? Snad ne..
Minulý víkend jsme strávili na Dolní Moravě. Nečekala bych, že cesta na Dolní Moravu bude delší než přes půl Evropy 😊
Poslední destinací naší parádní Euro-cesty byla Albánie. Albánii jsme některé z nás navštívily už minulý rok na podzim, ale jak se ukázalo, není Albánie jako Albánie.
Corfu, smaragdový ostrov, nám nadělil zataženo a 20 stupňů, ideální čas nic moc nedělat tak, aby to člověku nebylo líto.
Do Soluně jsme přiletěli v úterý brzy ráno. Z letiště jsme se vydali do města autobusem, tedy asi až třetím 😊 Jen co jsme absolvovali divočinu jménem nákup lístků, přijel autobus, otevřel dveře a ozvalo se: " mami, já chci kakat " 😊 No, lepší teď, než při hodinové cestě do města.
Pro loňský úspěch našeho vysněného třítýdenního Eurotripu 2024 jsme se i letos vydali na další, Eurotrip 2025. A protože se náš loňský výlet líbil napříč přítelkyněmi, bylo skoro jasné, že letos nepojedeme sami. Plán je 12 dní, Malta, řecké Soluň a Corfu a albánská Saranda a Ksamil.
Všechny cesty vedou do Říma. Tak to prostě je. Jak sem člověk jednou zabloudí, navždy se bude vracet. Minulost tam úplně ožívá, dýchá a zabodne se vám do srdcí.